fbpx

Syn s autismem

Klientka (52 let) primárně přichází řešit potíže týkající se jejího 12letého syna s autismem a poruchami chování. Syn bývá často agresivní bez “zjevné” příčiny. Jak však postupně analyzujeme počátky agrese, odhalujeme, že maminka vůči synovi uplatňuje klasický model výchovy, který na děti s autismem nefunguje, naopak vše zhoršuje. Dítě se speciálními potřebami vyžaduje nutně i speciální přístup, který je třeba se naučit. Maminka si často stěžovala, že dítě nemá žádné normální zájmy a neumí si hrát. Autistické děti však mají velmi specifickou hru i zájmy, které rodiče často zcela přehlížejí, protože nespadá do jejich definice “normální hry” (např. házení oblečením, pozorování točící se pračky nebo poslouchání zvláštních zvuků). Autismus představuje poruchu sociální interakce, což se projevuje mnoha různými způsoby, v tomto případě např. i tím, že dítě vyžaduje maminčinu pozornost - plácne nebo právě bere její oblečení ze skříně (žádá pozornost neobvyklým způsobem), protože díky tomu maminka během chvíle přijde ?. Maminku toto chování vytáčí a často, když si dítě takto hraje, oblečení mu bere z rukou a okřikuje jej. Dítě však tímto žádá o pozornost - a když mu jeho předmět zájmu odebereme, ze zoufalství začne být agresivní a dostane se až do afektu (nervový “výbuch”). S maminkou jsme pracovaly na změně celkového přístupu a přijetí dítěte s jeho zvláštnostmi. Autistické děti totiž mají mnoho darů, ty však můžeme vidět jen když se na ně umíme zaměřit. Koukají na svět jinak. Když maminka přehodnotila svůj pohled na to, co je a není normální nebo co je a není přijatelné, pochopila, že pouze, když své dítě přijme takové, jaké je, se všemi odlišnostmi tak, aby se cítilo přijímáno, dítě se zklidní a afekty ustupují. Dnes už s maminkou zvládají běžně i ty náročnější situace, které u dětí s autismem nejsou výjimečné. S vhodným nastavením (hlavně rodičů) lze zvládnout vše o mnoho snadněji. Nehledě na to, že díky změně přístupu je maminka mnohem spokojenější.

psychologie, psychoterapie, psychosomatika